Počet ujetých Km: 393
Přenocování: Kemerovo
Ranní vstávání opět za přítomnosti horka a otravných komárů, o všem pro dnešek si přivedli posilu, dotěrné malé otravné mušky. Rána jsou tu krušná, je příšerné vedro, ale zataženo, asi bude pršet. Ještě než člověk sbalí stan je spocenej, ale vysvléknout se nemůže, jinak by ho sežrali komáři a podobná havěť. Konečně hotovo a jede se, alespoň na motorce fouká vítr. V Novosibirsku máme v plánu dvě věci. Najít internet a koupit přední gumu na silniční terén. Sice máme sebou dvě náhradní, ale ty jsou do terénu. Původně se mělo jet jinudy, takže se musí koupit nová.
Po zadání do navigace požadavek o vyhledání místa kde bychom mohly zakoupit novou gumu, nacházíme místní pneuservis, ve kterém sice nemají to, co potřebujeme, ale zato narážíme na zákazníka, který nás ochotně (na motorce) doprovodí přes celé město do specializované prodejny. Pořizujeme, a necháme na místě přezout. Pověst už nás předchází, je zde muž, které ho jsme předjížděli v Omsku. Obsluha už o nás slyšela a jsou rádi, že jsme je navštívily.
Po hodině, opět v doprovodu onoho kluka, se vracíme zpátky do výchozího bodu, tedy do centra. Nacházíme internet v Travelers Kafé a zde bohužel trávíme celý den. Okupujeme jeden stolek s počítačem a popíjíme výborný čaj.
V 20:30 zdejšího času, vyrážíme na cestu.
Dnes jsme ani nedostali pokutu. Varovalo nás proti jedoucí auto, tady žigulík. Tomáš zvolnil. Silnice rovná, vede přímo před vás za obzor a je úplně jasné že i za tím obzorem není zatáčka. Na jednou nový asfalt, není ani nalajnovaný. A z ničeho nic dvě značky, zákaz předjíždění a snížení rychlosti na 40Km\h. Jsou přidělané na dřevěné trojnožce, a já začínám uvažovat o tom, že jsou přenosné, policajti je ráno naloží, vyberou si přehledný plácek a tam celý den inkasují. Tomáš se z ničeho nic staví do pedálů a vytrhne mně s přemýšlení. Před námi, těsně před horizontem stojí za krajnicí policisté a určitě čumí dalekohledem na blížící se oběť. Tomáš salutuje, sice levou rukou, ale stojí to zato.
Pár zastávek na benzinkách, večeře u okénka tipu Mac-drive, ale asi tak desetkrát menšího a s místními pirožky, večeříme. Během večerní siesty u čaje bez cukru s cukrem, přijíždí policista, dává si večeři, přijde k nám a vyptává se. Tomáš na oplátku vyzvídá jak je to tu s těmi pokutami, které tak úspěšně sbíráme. Zjišťujeme, že nám mohou dát jen pokuty v řádech stovek rublů. No co, stalo se a teď už budeme chytřejší. Uniformovaný mužík nám (ostatně jako všichni) popřeje šťastné dojetí a pokračujeme v cestě. Ve dvě, zdejšího času, projíždíme větším městem a zmocňuje se nás touha po vaně, hledáme tedy nějaký motel. Na rohu ulice se ptáme taxikáře, který nás ochotně zavede do Hotelu. Ten je ovšem až moc nóbl, ale recepční nás odkáže na jiný. Pro tentokrát štěstí, ubytujeme se. Pokoj je i s koupelnou, evropským záchodem a vanou. Koupel, praní prádla a spánek v čistě povlečené posteli. Jak málo stačí k lidské radosti.