Přenocování: 20 km od Verchniho Bestiahu
Počet ujetých Km:145
Po vydatném spánku ještě aktualizujeme pár informací na internetu a potom už vyrážíme na cestu. Opouštíme Hotel Ontario a za pomoci GPS, teda jen kompasu, protože město Jakutsk není na naší mapě nijak zvlášť rozpracováno. Jen bod na žluté ploše a toť vše. Bloudíme uličkami tak dlouho než se z té šedé oblohy nezačnou snášet kapky a z hladkého asfaltu pokrytého jemným písečkem se nestane kluziště pro motorkáře.
V jednu chvíli Tomáš začal prudce točit řidítka do leva a já se divila proč se otáčí do protisměru zrovna teď, když tam jede autobus. No, nezatáčel dobrovolně, prostě nám to při čtyřicetikilometrové rychlosti jen trošku podklouzlo a mi se pěkně sunuli přímo pod kola onoho autobusu, řidič se taky asi divil co tu nacvičujeme. Motorka se pomalinku zastavila, my ji zvedli a zase odjeli. Jen lidi zůstali stát a divili se.
Po vyptávání se, na ten správný prám vyrážíme 100 Km jižně od města a tam nastupujeme na loď.
Na lodi nás mimo jiné osloví i jeden muž, který nás zve ke svému 75. letému otci, který na motorce projel skoro celé Rusko, to si nemůžeme nechat ujít. Sledujeme tedy jeho vůz až do malé vesničky kousek od Leny.
Je to velmi učený starý pán, pracoval jako učitel ruského jazyka a rýsování, rybaří starým jakutským způsobem (lovení ryb pod ledem) a motorka, na které projel Rusko, je starý Ural. To je jako byste půlku světa objeli na Jawě 250 z šedesátých let.
Při obědo-večeři nám vypráví o návštěvách, které už hostil. Patřili mezi ně i mimo jiné Francouzští a Italští motorkáři. Vypráví o válce, ve které umřel jeho otec, o dobách minulých i o tom co je čeká v nejbližší době.
„Zavedou nám plyn“ Prohlásí a nasadí zamračený pohled.
„Jen doufám, že vám ho v zimě nevypnou, to byste totiž umrzli“ Dodává Tomáš.
„Tak jako vypínají elektřinu“ Přitakává syn.
A také jim staví železnici. Za pár let povede až do Jakutsku. A až budou stavět most pro železnici, postaví i most přes Lenu pro auta. To bude druhý most přes tuhle řeku, první je v Ust-kutu, ale tam řeka není takhle široká.
přímáme i návrh na přenocování a je nám přidělen malí zahradní domek, který slouží jako kuchyň a dílna dohromady. Dojídáme polovinu melounu a za nočního šera pátráme po kadi-budce. Ta je dokonce vybavena i osvětlení, což ovšem nemusí být v každém případě výhodou.