Počet ujetých Km:830
Přenocování: Kamlešskoe
Ráno, no ráno, jelikož už jsme docela na severu je tu polární den, takže večer v jednu hodinu je světlo jako když se u nás stmívá. Na evropský čas v 9 jsme vstali a vydali se na cestu.
Celí včerejšek bylo krásné počasí, modrá obloha a teplo. Jenže dnes už od rána hrozí obloha černo barvou, teplota spadla z příjemných 20 °C na 11. To by ještě šlo, ale při rychlé jízdě na motorce začínáte trpět zimou.
Projížděli jsme krajinou a najednou tank, Památník na počest poražení Německé armády, jak jsme si přečetli (spíš Tomáš, mně ty klikyháky pořád dělají problémy). Od tohoto bodu se Němci dali na ústup. Následovalo focení nás, nás se strojem, Tomáše na hlavni, mně na hlavní a tak různé, prostě odreagování ze stereotypní jízdy
V celku nudný den, jedeme a když už je nám velká zima zastavíme, rozmrzneme a zase se jede dál. Jediné co se nám nějak nezdálo, byl fakt že nás stále předjíždí jedno auto. Nová nablýskaná toyota a v ni dva holohlaví ruští muži statného vzrůstu v černých brýlích. A podezření jsme pojali v okamžik kdy jsme se ztratili, kvůli hledání benzínky v jednom zapadlé městečku, a oni byli pořád za námi. Večer asi kolem druhé hodiny jsme zastavili na bezině a "oni" tam parkovali.
Snad jenom spali a nás vůbec nesledovali, ovšem po dvaceti minutách rozmrzání jsme vyjeli za jediným cílem místo na spaní, a přitom jsme pořád kontrolovali zpětná zrcátka. Všude okolo jsou močály a hledání nepodmáčeného kousku není jednoduchý. V půl čtvrté ráno se nám to podařilo, spíme na louce, aspoň jsme si to mysleli. Nad ránem (5 našeho času) přijel rezavý žigulík, vyházel něco s auta, zapálil to a zase odjel.
Nocleh se konal na místní skládce.